Santa Maria
Původ: kříženec odrůd ‘Wiliamsova‘ a ‘Coscia 29‘ Popis stromu: Koruna: široce pyramidální, Listy: středně velké, oválný až široce vejčitý tvar,
Rafzas
Původ: Švýcarsko, kříženec odrůd hrušně domácí Generál Leclerc a hrušně písečné Hosui. Růstové vlastnosti: středně bujně rostoucí, habitus stromu vzpřímený,
Radana
letní odrůda Původ – ČR , vyšlechtěna na ŠS Těchobuzice, vznikla křížením odrůd Avranšská a Clappova. Registrováno v roce 1994.
Pung su
Původ: Asijský typ hrušně, původ neznámý. Popis: Průměrná hruška s kulovitými až zploštělými plody. Slupka plodu je hladká, bez rzivosti
Pribinova
skorá zimná odroda, zberá sa v polovici októbra, vydrží až do konca januára Pôvod: Vznikla krížením odrôd Williamsova čáslavka x
Ping guo li
Původ: Ping Guo Li patří mezi staré odrůdy pocházející z Číny, jde o starou selekci z provincie Beijing. Popis plodu:
Petra
pozdně zimní odrůda Původ – ČR , vyšlechtěna byla na ŠS Těchobuzice. Vznikla křížením odrůd Williamsova a Holenická. Registrována
Omega
Velmi pozdní zimní odrůda. Sklízí se kolem poloviny října. Konzumně dozrává v únoru až březnu, v přirozeném skladu vydrží do
Nijisseiki
Původ: JPN, semenáč neznámého původu. Růstové vlastnosti: středně bujně až bujně rostoucí, habitus stromu vzpřímený, plodí ve shlucích na krátkém
Niitaka
Je pěkně hnědavě barevná hruška vynikající kvality. Plod: Kulatý tvar, je velká, sladká, šťavnatá a pevná. Dozrává v říjnu a
Nela
pozdní zimní odrůda Původ – ČR , vyšlechtěna na ŠS Těchobuzice. Vznikla křížením odrůd Lucasova a Nelisova. Registrována v r.
Monika
podzimní odrůda Původ – ČR , začátek šlechtění ve VŠÚO Holovousy ukončené na ŠS Těchobuzice. Vznikla křížením odrůd Boscova lahvice
Milka
raně zimní odrůda Původ – ČR , vyšlechtěna byla na ŠS Těchobuzice. Vznikla křížením odrůd Pařížanka a Holenická. Registrována
Milada
letní odrůda Původ – ČR , vyšlechtěna byla na ŠS Těchobuzice. Vznikla křížením odrůd Eliška a Hardyho máslovka. Registrována
Merodova
Původ: Merodova – známá též jako „Filipka“ nebo „Velká letní cvergle“ pocházející patrně z Belgie, rozšiřována od počátku 19. století.