Wiliamsova a Wiliamsova červená

 

Původ: Anglie (vznikla v 2. polovině 18. století. V USA se pěstuje pod názvem Bartlett. U nás povolena v roce 1954.

Požadavky: vyžaduje dobrou půdu a chráněné teplejší polohy. V těžkých chladných půdách nemají plody typickou chuť.

Růst: středně bujný,v plodnosti slabý. Tvoří menší, široce pyramidální koruny. Větve dobře obrůstají plodným dřevem.

Plodnost: velmi raná, hojná, pravidelná.

Podnož: pro malé tvary kdouloň (s mezištěpováním), popř.semenáč, pro kmenné tvary semenáč.

Tvar: zákrsek, palmeta, čtvrtkmen.

Plody: střední až velké, tvarově variabilní, kuželovité i baňaté, zhrbolené, žluté, na sluneční straně nenápadně načervenalé. Dužnina je bílá, velmi šťavnatá, navinulá, aromatická, výborná.

Zrání: sklízí se koncem srpna až začátkem září v tvrdém stavu. Vydrží 8 – 12 dní, v chladírně 2 měsíce.

Zdravotní stav: proti mrazu ve dřevě je málo odolná, v květu středně. Strupovitostí bývá ve vlhčích oblastech napadána.

Opylování: je cizosprašná, vhodnými opylovači jsou Boscova lahvice, Konference, Charneuská, neoplodňuje se Avranšskou. Je dobrým opylovačem.

WILIAMSOVA ČERVENÁ

Synonyma: Max Red Bartlett

Charakteristika: Slouží jen jako stolní ovoce. V jiných vlastnostech se neliší od původní odrůdy. Na některých větvích se mohou objevovat výhony se zelenými listy a plody (zvratná mutace)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *