Lectierova

Lectierova

Původ: Pochází z Francie, kde byla šlechtěna od roku 1882 zahradníkem Augustem Lesueurem z Orléansu, a to jako kříženec Williamsovy a Bergamotky Fortuné. Nazvána byla po francouzském pomologovi Lectierovi.

Růst: Odrůda Lectierova má nepříliš velkou korunu v podobě sevřeného jehlance. Zajímavé je, že se listy v horní části koruny vybarvují na podzim červeně, kdežto na spodních větvích žlutě.

Odolnost: Proti mrazu je strom středně odolný a netrpí strupovitostí. Je vhodný pro pěstování jen do teplých poloh a úrodných půd, u nás tedy do jižních oblastí Moravy, Slovenska a Českého středohoří a Polabí.

Plodnost: Plodí poměrně pozdě a ani velkou úrodnost nemívá.

Plody: Plody jsou velké, baňaté, směrem ke stopce zcela zúžené. Matná, světle žlutozelená slupka je pokryta hnědavými tečkami. Nažloutlá dužnina, která je pod slupkou nazelenalá, je šťavnatá a má dobrou kořenitou, sladce navinulou chuť.

Sklizeň: Hrušky se sklízejí v říjnu. Konzumně dozrávají v listopadu až v lednu. Protože se jedná o poměrně náročnou, nepříliš rozšířenou odrůdu, budou ji pěstovat jen individuální pěstitelé ve svých zahradách. Jako produkční odrůda u nás nemá perspektivu.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *