Původ: Jedná se o starou odrůdu švestky, neznámého původu, která se k nám rozšířila z jižní Evropy.
Vlastnosti stromu: Růst je zpočátku silný, po vstupu do plodnosti střední. Koruna je široce rozložitá, později převislá. Plodonosný obrost je delší. Stromy kvetou středně pozdně (před Domácí švestkou) a jsou jen částečně samosprašné. Jako opylovače jsou nejčastěji doporučovány Domácí švestka a Wangenheimova.
Vlastnosti plodu: Je pomologického typu švestka. Jsou středně velké (průměrná hmotnost kolísá mezi 26 a 37 g). Tvar je oválně vejčitý, poněkud k jedné straně šikmo skosený. Slupka je pevná, má tmavě fialově modrou barvu, která je překryta intenzivním ojíněním. Stopka je středně dlouhá. Dužnina je zelenavě žlutá až zlatožlutá, tuhá, šťavnatá a je dobře odlučitelná od pecky. Chuť je navinule sladká, příjemně aromatická, výborná. Je považována za nejchutnější odrůdu švestek.
Hospodářské vlastnosti:
Plodnost: Je středně raná, pravidelná, avšak ne příliš vysoká. Stromy lépe plodí na vegetativních podnožích než na semenáčích myrobalánu.
Odolnost: Stromy jsou odolnější na zimní i jarní mrazy. Vůči šarce jsou citlivé. Bývají silně napadávány pilatkou i obalečem. Odolnost proti moniliové hnilobě plodů je větší.
Tvar a podnož: Vhodné jsou kmenné tvary na semenáčích Wangenheimovy švestky nebo zákrsky na St. Julien.. Stromy se snadno tvarují do tvaru vřeten.
Doba zrání: Sklízí se koncem srpna a v první polovině září asi týden až 10 dní před Domácí švestkou.
Celkové zhodnocení: Jedná se o mimořádně kvalitní pravou švestku, která je však pěstitelsky velmi náročná. Nelze ji pěstovat v oblastech a na stanovištích zamořených virovou šarkou. Kromě toho podmínkou úspěchu je zvládnutí ochrany proti pilatce a proti obaleči. Plody jsou velmi vhodné jak pro přímý konzum, tak i pro všechny způsoby zpracování, včetně zmrazování. Vynikající je i pro sušení.