Višeň patří stejně jako třešeň do čeledi Rosaceae – růžovitých. Je tetraploidní (4n=32), některé odrůdy jsou samosprašné např. ’Morela pozdní’, ’Morellenfeuer’, ’Fanal’, některé jsou naopak cizosprašné jako např. ’Vackova’, ’Ostheimská’, ’Královna Hortenzie’. Některé odrůdy mohou být částečně samosprašné. Ve výsadbách s cizosprašnými odrůdami je nutné umístit alespoň 4 včelstva na 1 ha u samosprašných postačí pro lepší opylení 1 včelstvo/ha. Poměr opylovačů ve smíšených výsadbách by měl být 1:3 až 1:5.  Kulturní odrůdy višně se rozlišují pomologicky podle vzrůstu stromu, tvaru a velikosti listu, tvorbu palistů a žlázek na řapících, především však podle vlastností plodů na:

• Višně pravé: ( Prunus cerasus L. subsp. eucerasus ), obvykle s menšími korunami a převisajícími větvemi, s menšími listy a palisty.
  • var. austera – kyselky: tvořící menší až malé koruny, s převisajícími tenkými větvemi, s plody barvy tmavočervené až černočervené, chuti navinulé nebo nakyslé a šťávy červené, BARVÍCÍ, s palístky na stopkách plodů.
  • var. caproniana – AMARELKY: tvořící menší koruny, s tenkými větvemi, s plody barvy světleji červené, pestré či žluté, chuti navinulé nebo kyselé a šťávy světle žluté, nebarvící
• Sladkovišně: kříženci třešní a višní (P. avium x P. cerasus), s korunou připomínající třešně a s většími listy.
  • var. colorata – VLASTNÍ SLADKOVIŠNĚ: s plody barvy tmavočervené, s chutí navinule sladkou, šťávou červenou barvící.
  • var: vitrina – SKLEŇOVKY: s plody barvy žluté nebo pestré, s chutí navinule sladkou, šťávou světle žlutou, nebarvící.

Obsahové látky: Energetická hodnota: 2090 kJ.kg-1, voda 838 g.kg-1, sacharidy 126 g.kg-1, vláknina 7 g.kg-1, bílkoviny 8 g.kg-1, lipidy 4,4 g.kg-1, vitamíny: C-kys.askorbová 52 mg.kg-1, PP niacin 2,4 mg.kg-1, vit A 1,55 mg.kg-1, minerální látky: K – 1950 mg.kg-1, P – 250 mg.kg-1, Ca – 186 mg.kg-1, Mg – 133 mg.kg-1, S – 92 mg.kg-1, Cl – mg.kg-1, Na – 64 mg.kg-1.

Višně jsou méně náročnější na stanoviště než třešně. Úspěšně se mohou pěstovat i ve vyšších polohách. Nejvhodnější jsou, ale polohy do 350 m/M s průměrnou roční teplotou okolo 8°C, suma srážek by měla dosahovat do 650 mm. Na půdy nejsou náročné, nevyhovují pouze zamokřené a těžké půdy. V kombinaci s podnoží typu mahalebka snáší dobře i sucho.

Podnože:

• generativní: P-TU-1, P-TU-2, P-TU-3, MH-KL-1;
• vegetativní: Colt, P-HL-A, -P-HL-B a P-HL-C;
• některé višně se mohou pěstovat jako pravokořenné např. odrůdy Morava a Bare;

V praxi se u višní uplatňuje nejčastěji pásová výsadba čtvrtkmenů ( s výškou kmene 80 – 120 cm) ve sponu dle podnože 5-6 x 3-5 m, nebo zákrsky ve sponu 4- 4,5 x 2-3 m (na ptáčnici nebo mahalebce). Při sponu 5 x 3 m je hustota výsadby čtvrtkmenů 600 ks/ha. Plodnost višní začíná na mahalebce 3.-4. rokem. Životnost výsadeb trvá 20-25 let.