Třešeň patří do čeledi Rosaceae – růžovitých. Původ třešně není doposud přesně znám. Podle pomologických znaků jako pevnost dužniny, barva a tvar plodů se třešně rozdělují do několika skupin.
- ssp. – juliana L. – SRDCOVKY s měkkou dužninou a tenkou slupkou, s červenou až černou barvou plodů a šťávou barvící, převážně raně dozrávající.
- ssp. – duracina L. var. melanocarpa L. – TMAVÉ CHRUPKY s dužninou tuhou a pevnou slupkou, se světle červenou až černou barvou plodů a šťávou barvící, zrající pozdně.
- ssp. – duracina L. var. variegata L. – PESTRÉ CHRUPKY s barvou plodu žlutou až červenou.
- ssp. – duracina L. var. leucocarpa L. – SVĚTLÉ CHRUPKY s barvou plodu žlutou.
- ssp. – duracina L. x ssp. juliana L. – POLOCHRUPKY – s polotuhou dužninou.
Třešně jsou diploidní (2n=16) většinou cizosprašné, v současné době se ve šlechtění třešní věnuje zvýšená pozornost šlechtění samosprašných odrůd a jsou již známi některé samosprašné odrůdy jako zahraniční ’Stella’, ’Sunburst’, ’Lapins’ a odrůda z domácího sortimentu ’Halka’. Některé odrůdy třešní jsou vzájemně inkompatibilní (např. skupina Karešova, Troprichterova a Van; další jsou Kordia a Granát).
Třešeň je náročná na stanoviště zejména z hlediska citlivosti na mráz ve dřevě, květních pupenech a během kvetení. V podstatě je třešeň teplomilný druh (Hričovský a kol. 2001, Pomológia ). Nejvhodnější jsou polohy s nadmořskou výškou do 350 m/M s průměrnou roční teplotou 8 °C a s ročním úhrnem srážek okolo 650 mm. Spodní hladina vody pod 1,3-2 m. Půdy žádá hluboké, lehčí s dostatkem vápníku, nejlépe hlinitopísčité.
Obsahové látky: Energetická hodnota: 2680 kJ.kg-1, voda 822 g.kg-1, sacharidy 147 g.kg-1, vláknina 5 g.kg-1, lipidy 5 g.kg-1, vitamíny: C-kys.askorbová 94 mg.kg-1, E-tokoferol 2,6 mg.kg-1, PP niacin 3,1 mg.kg-1, kys. pantotenová 2,7 mg.kg-1, B1, B2, B6, minerální látky: K 2020 mg.kg-1, Cl 324 mg.kg-1, P 230 mg.kg-1, S 200 mg.kg-1, Ca 190 mg.kg-1, J 1,05 mg.kg-1, Na 49 mg.kg-1.
Podnože:
- generativní: P-TU-1, P-TU-2, P-TU-3, MH-KL-1;
- vegetativní: Colt, P-HL-A, -P-HL-B a P-HL-C;
Charakteristika intenzity růstu třešní:
- slabě rostoucí: Sylvana;
- silně rostoucí: Burlat, Rivan, Kordia, Karešova, Halka, Aranka;
- středně rostoucí: Sam, Vanda, Van, Těchlovan, Napoleonova, Horka, Marta, Vilma;
Pěstitelská technologie: Současné pěstitelské tvary (trendy) jsou založeny na výsadbě odrůd rostoucích na slabě vzrůstných podnoží jako P-HL-A, B, C a Colt (případně použití kmenotvorné vložky pro srdcovky a tm.chrupky se osvědčily višně např. Köröšská, Vackova ). Z používaných tvarů jsou to pak zejména vřetena, zákrsky a čtvrtkemy. Pro průmyslové využití plodů se vysazují čtvrtkmeny s minimální výškou 90 cm (pro použití setřásačů).
Pásové výsadby se vysazují ve sponu dle podnože a tvaru např. ČK na ptáčnici 7-8 x 6-7 m, zákrsek na podnožích P-HL-A, B pak 5-6 x 3-5 m (hustota je od 180 – 666 ks/ha). Výška stromů by neměla přesáhnout 4-5 m, šířka pásů by měla činit 3,5 – 4 m.
Stěnové výsadby vychází ze sponu (dle podnože) Colt 5-6 x 4-5 m, P-HL-A, B, C, 4-5 x 2-4 m. Výška stromů by měla činit max. 3,5 m, šířka 3,0 m a pracovní ulička min. 2,5 m. Hustota výsadby se pohybuje od 333 do 1 250 ks/ha. Plodnost třešní začíná dle podnože 3.-6. rokem. Životnost třešňových výsadeb je dnes 20-30 let (dříve se počítalo až 50-60 let).