Původ: Vznikla v roce 1959 ve Výzkumném ústavu ovocnářském v Čačaku (Srbsko) jako kříženec odrůd Agenská a Stanley.

Vlastnosti stromu: Růst je středně silný, v plné plodnosti slabší. Koruny jsou nejčastěji široce pyramidální, středně husté. Větve jsou nasazová­ny v tupějších úhlech. Dobře obrůstají kratším obrostem, který dobře roz­větvuje. Vyholování středních partií je na rozdíl od Domácí švestky méně výrazné. Stromy kvetou pozdně a jsou samosprašné.

Vlastnosti plodu: Je pomologického typu pravá švestka střední velikosti (průměrná hmotnost se pohybuje v rozmezí 24-36 g). Tvar je protáhle oválný, ke stopce se silněji zužuje. Slupka má barvu tmavě fialově mod­rou s velmi výrazným šedobílým ojíněním. Je pevná a nemá nakyslou chuť. Stopka je středně dlouhá. Dužnina je zlatožlutá, pevná a dosti šťavnatá. Chuť je sladce navinulá, později navinule sladká, harmonická, velmi dobrá. Plody jsou odolné vůči otlačení. Pecka je dosti velká, velmi dlouhá, k oběma koncům protáhle zašpičatělá. Odlučitelnost dužniny od pecky je velmi dobrá.

Hospodářské vlastnosti:

Plodnost: Je raná, dosti vysoká a pravidelná.

Odolnost: Stromy jsou středně tolerantní vůči šarce. Jsou dosti odolné vůči zimním mrazům i proti pozdním jarním mrazíkům. Houbovými cho­robami příliš netrpí.

Tvar a podnož: Vhodné jsou kmenné tvary i zákrsky na myrobalánu nebo na St. Julien.

Doba zrání: je v první polovině září obvykle několik dní před Domácí švestkou.

Celkové zhodnocení: Jedná se o perspektivní odrůdu, která by u nás mohla z části nahradit Domácí švestku. Bohužel její tolerance k šarce není příliš spolehlivá. Stromy vyžadují pravidelný řez, aby se udržela větší velikost plodů. Plody jsou vhodné pro přímý konzum i pro průmyslové zpracování, především pro sušení. Díky vyššímu obsahu cukru je odrůda vhodná i pro pálení.