Broskve

Broskvoň patří do čeledi Rosaceae – růžovité, (2n=16). Kulturní odrůdy pocházejí převážně z rodů P. persica, na některých se podílí i P. davidiana. Většina odrůd je samosprašných, některé odrůdy, ale mohou mít neklíčivý pyl (odrůda J.H.Hale) a vyžadují opylení druhou odrůdou. Pro zlepšení opylení jsou vhodná 1-2 včelstva/ha.

Rozdělení: dle pomologie plodu:

  1. pravé broskve: (Prunus persica var. lanuginosa f. pretiosa) se slupkou plstnatou a odlučitelnou dužninou od pecky;
  2. clingy (tvrdky): (Prunus persica var. lanuginosa f. durancina) se slupkou plstnatou a neodlučitelnou dužninou od  pecky;
  3. nektarinky: (Prunus persica var. nectarina f. pretiosa) se slupkou lysou, odlučitelnou dužninou od pecky;
  4. bryňonky: (Prunus persica var. nectarinaa f. durancina) se slupkou lysou a dužninou neodlučitelnou od pecky;

 Rozdělení do ekologických skupin:

  1. broskvoně Ferganské: s charakteristickou žilnatinou listů a charakteristickým povrchem pecky, s plody zmáčklého tvaru, pěstují se ve Ferganské kotlině (Uzbekistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán ).
  2. Broskvoně  severní Číny: s dlouhou vegetační dobou a pozdním dozráváním plodů, převážně s růžovitými květy, plody obvykle s bílou dužninou, s dlouhou dobou dormance, pozdnějším kvetením, odolné proti mrazu, náročné na teplotu a délku vegetační doby.
  3. Broskvoně  střední a  jižní číny: s krátkou vegetační dobou a krátkou dobou dormance, raným kvetením, menšími plody, s dužninou barvy bílé nebo nažloutlé, sladké chuti, sladké chuti (medovky), pěstují se v subtropických podmínkách.
  4. Broskvoně západní – iránská skupina: převážně s květy zvonkovitými, plody obvykle se žlutou dužninou, s krátkou dobou dormance, méně odolné proti mrazům, otužilejší proti pozdním jarním mrazíkům, poloraného i pozdního dozrávání (většina amerických a evropských odrůd).

 

Obsahové látky: Energetická hodnota: 2190 kJ.Kg-1, voda 195 g.kg-1, sacharidy 125 g.kg-1, lipidy 2 g.kg-1, vláknina 14 g.kg-1, bílkoviny 8 g.kg-1, vitamíny: C-kys. askorbová 102 mg.kg-1, PP niacin 7,9 mg.kg-1, kys. pantotenová 1,7 mg.kg-1, vit. A 2,31 mg.kg-1, minerální látky: K – 2030 mg.kg-1, P – 220 mg.kg-1, Ca – 180 mg.kg-1, Mg – 90 mg.kg-1, S – 60 mg.kg-1, Fe – 12,1 mg.kg-1, Na – 10 mg.kg-1(meruňky Na – 91 mg.kg-1).

Broskvoně vyžadují nejteplejší oblasti pěstování s průměrnou roční teplotou nad 9 °C (délka vegetačního období 180 dní při průměru 10°C), při nadmořské výšce od 200 do 250 m/M. Optimum ročních srážek je 450 – 550mm. Langův dešťový faktor 50-60. Půdy vyžaduje lehčí až středně těžké, písčitě hlinité až hlinité, se 20-40 % obsahem jílovitých částic. Obsah vápníku max. 5 % (CaCO3), pH 6-7,5. Hladina spodní vody 2 m.Vhodné jsou kukuřičné výrobní oblasti. Nutné použití závlah – kvalita plodů.

Použitelné podnože:

  • BROSKVOŇOVÉ: B-VA-1, B-VA-2, B-VA-3, B-VA-4, LESIBERIAN,
  • P. DAVIDIANA: BD-SU-1,
  • BROSKVOMANDLOŇ: BM-VA-1, BM-VA-2;
  • MANDLOŇ: MN-VS-1, MN-VA-1;

Obecně se uplatňují dva typy výsadeb:

  • pro výrobu stolního ovoce
  • pro průmyslové zpracování clingy

Pásová výsadba: používají se nízké tvary s kotlovitou (dutou) korunou a vřetena, v kombinaci se slaběji rostoucími podnožemi. Při výběru podnože je nutné brát v potaz obsah CaCO3 a citlivost jednotlivých podnoží. Odolné jsou BM-VA-1, MN-VS-1, citlivé jsou naopak broskvoňové podnože.

  • zploštělé vřeteno: výška kmínku 0,6-0,9 m, max.výška tvaru 2,5 m,
    • běžné spony: 4,0 – 4,5 x 2,0 – 2,5 m  hustota 800 ks/ha
    • středně vzrůstné podnože: 4,5 x 2,5 m  888 ks/ha
    • bujně vzrůstné podnože:     5 x 2,5  m   800 ks/ha
  •  nízkokmen (zákrsek) s kotlovitou korunou: výška kmínku 0,8 – 1,0 m,
    • max. výška tvaru 2,5 m. běžné spony: 5,0 – 5,5 x 3 – 4 m  hustota  470  ks/ha
    • středně vzrůstné podnože:  5 x 3 – 4 m             500 – 666 ks/ha
    • bujně vzrůstné podnože:   5,5 – 6  x 3 – 4 m    416 – 606 ks/ha

Stěnová výsadba: vějířovitá palmeta, italská palmeta :  vysoké náklady, náročné na práci (nutná drátěnka) málo používané,

Konstrukce drátěnky: italská palmeta,

  • 1 drát je 1,0 m nad zemí
  • 2 drát je 0,9 m vzdálen od prvního,
  • 3 drát je dalších 0,9 m od druhého (je ve výšce 2,8m),
  • Výška kmínku při použití slaběji rostoucích podnožích je 0,4 m u silněji pak 0,55 -0,6 m.
  • Výška jednotlivých pater se pohybuje okolo 1,2 m dle podmínek. Úhel odklonu větví od kmínku závisí na jejich vzdálenosti a pohybuje se okolo 60 ° pro všechny patra. Jedna palmeta zabírá přibližně 15 m2.

Broskvoně vstupují do plodnosti 3.- 4. rokem (na broskvovém semenáči), plodnost se pohybuje okolo 10-15 let. Životnost produkčních sadů je max. 15-20 let (prakticky 13 let) dle druhu výsadby a ekologických podmínek.