Synonyma a cizí názvy: ‚Princ Albrecht‘, ‚Prinz Albrecht von Preussen‘ a ‚AlbrechtapfeP.
Původ a rozšíření: Odrůdu ‚Albrechtovo‘ vypěstoval v Německu zahradník Braun v Kamenz v r. 1865 jako semenáč odrůdy ‚Car Alexander‘. Nejvíce se vysazovala v Německu, u nás po II. světové válce.
Vlastnosti stromu:
Vzrůst: Je zpočátku středně bujný, později ustává a v plné plodnosti je slabý. Koruny: Jsou široce kulovité, obrostové větve mírně převislé, přiměřeně husté.
Výhony: Jsou dlouhé, středně tlusté, mírně zakřivené, slabě kolénkovité. Barvu mají červenavě hnědou až nafialověle hnědou.
Pupeny: Jsou široké, kratší, zakulacené, šupiny mají načervenalé. Jsou značně ochmýřené, přitisklé.
Listy: Jsou středně velké, okrouhle eliptické, tuhé, barvy tmavě zelené, pololesklé. Okraj čepele je hrubě, tupě pilovitý.
Květy: Jsou středně velké, široce talířovité až miskovité. Korunní plátky jsou okrouhle vejčité, světle narůžovělé, vzájemně se překrývají. Poupata jsou zpočátku červená, později růžově červená, zakulacená. Opylovací poměry: Je velmi dobrým opylovačem. Kvete středně pozdně.
Vhodní opylovači: ‚Coxova reneta‘, ‚Golden Delicious‘, ‚James Grieve‘, ‚Mac Intosh‘, ‚Ontario‘ a ‚Oldenburgovo‘.
Vlastnosti plodu:
Plod: Je středně velký až větší, zploštěle kulovitý až zploštělý, mírně oble žebernatý, podélně souměrný, tvarově dosti vyrovnaný.
Slupka: Je hladká, lesklá, mírně ojíněná, tenká, pružná, v době zralosti mírně mastná. Základní barvu má zpočátku světle zelenou, později bělavě žlutou. Krycí barva je souvisle zářivě červená. Na sluneční straně má výrazné, žíhané, karmínově červené líčko. Lenticely jsou dosti velké, bělavé.
Stopka: Je středně dlouhá, středně tlustá, dřevnatá, světle hnědá. Stopečná jamka je široká, hlubší, nepravidelná, světle zelenošedě plstnatá.
Kalich: Je pootevřený až otevřený. Kališní jamka je široká, hluboká, pravidelná, hladká, jen mírně oble žebernatá, čistá, okolo kalicha prozelenalá.
Dužnina: Je bílá, místy prozelenalá, pod slupkou málo načervenalá. Je křehká, šťavnatá až velmi šťavnatá, středně zrnitá. Chuť má nakyslou až sladce nakyslou (navinulou), mírně aromatickou — buket-ní, poměrně dobrou, nebo jen průměrnou.
Jádřinec: Je poměrně malý, cibulovitý. Doba zrání: Sklízí se ve druhé polovině září, dozrává od poloviny října do konce listopadu a vydrží do ledna, z vyšších poloh i do února.
Hospodářské vlastnosti:
Plodnost: Plodit začíná velmi záhy, plodnost je zpočátku pravidelná, později mírně střídavá, celkově velmi hojná. Plody nasazuje převážně ve shlucích.
Vhodné tvary a podnože: Pěstuje se téměř ve všech tvarech, především však v nižších — čtvrtkmen na M 1, M 11 a A2, zákrsky na M 1, M 2, M 7 a M 4, vřetenovité zákrsky pouze do nejúrodnějších půd na M 9. Je vhodná i do ovocných stěn.
Nároky na prostředí: Daří se všude tam, kde lze pěstovat jabloně. Vysazuje se i ve vyšších polohách, kde ovoce ještě dobře vyzrává, a podržuje si delší skladovatelnost. Nesnáší suché půdy.
Odolnost: Proti strupovitosti je středně odolná. Trpí jí pouze ve vlhkých a chladných letech. Padlím je málo napadána. Proti mrazům je jak ve dřevě, tak i v květu dosti odolná.
Schopnost k přepravě: Proti otlačení jsou plody méně odolné. Otlačeniny jsou znatelné zejména ve žluté základní barvě.
Celkové zhodnocení:
Přednosti: Malá náročnost na prostředí a agrotechniku, odolnost proti mrazům, vysoká úrodnost a lákavý vzhled plodů.
Nedostatky: Průměrná chuť plodů, menší odolnost k otlačení a malé plody při nadměrné násadě. Pěstitelské poznámky: Roste středně bujně, čemuž má odpovídat středně hluboké zkracování kosterních větví při výchovném řezu. Při zastavení prodlužujícího růstu použijeme v roce velké násady květů jemnější zmlazovací řez plodného dřeva. Je vhodná pro přeroubování.
Hlavní znaky pro rozpoznání: Habitus koruny, výhony a pupeny, tvar a způsob nasazování plodů, kalich a barva dužniny.