Původ: USA, kde bylo vypěstováno farmářem ABRAHAMEM WAGENEREM v roce 1796 ve státě New York. U nás se začalo pěstovat v roce 1860. Je otcovskou odrůdou Ontaria a odrůdy Idared.

Synonyma a cizí názvy: Wagener’s Preis, Pomme Wagener, Wagener.

Rozšíření: Bylo značně rozšířeno ve všech ovocnářských státech. U nás bylo rovněž rozšířeno po celém území, i když jeho zastoupení nebylo nikdy v našem sortimentě rozhodující.

Znaky a vlastnosti stromu:

Habitus: Koruny jsou vznosně kulovité, později širší, přiměřeně řídké až řidší, celkově malé, obyčejně jednostranné. Větve jsou nasazeny v dosti ostrém úhlu.
Růst: Zpočátku je středně silný, později slabý a v plné plodnosti téměř přestává a je třeba zmlazovat. Větve středně dobře obrůstají krátkým plodonosným dřevem. Ve školce roste slaběji, zákrsky je možno pěstovat z oček, vyšší tvary je lépe štěpovat v korunce.
Výhony: Silné, velmi rovné, tvarová kolénkovitost je velmi slabá. Internodia středně dlouhá až dlouhá, dosti nestejnoměrná. Barva je na bázi nazelenale olivově hnědá, ve střední části matně hnědá, pouze vrchol je ochmýřený, ostatní část je téměř zcela stříbřitě ojíněná, jen místy proniká základní barva. Lenticely kulaté, malé, velmi řídké, velmi málo nápadné. Pupeny jsou krátce tupě kuželovité, šupiny karmínově červené, slabě šedě ochmýřené; sedí na malých, příčně vystouplých patkách. Květní pupeny velké, nápadně dlouze zašpičatělé, šupiny načervenalé, lysé, jen na špičce málo ochmýřené. Dvouleté dřevo je olivově šedohnědé.
Listy: Středně velké až velké, tužší, dlouze eliptičné, tvarově značně variabilní, světleji zelené, malé, lesklé, na spodní straně ochmýřené. Okraj čepele je hrubě nepravidelně kulovitý, zvlněný, povrch čepele je mírně zvlněný, široce člunkovitě prohnutý, v podélném směru obloukovitě prohnutý, špička delší, pravidelně do strany odkloněná. Řapík je nasazen v tupém úhlu, je krátký, středně silný, u báze nápadně zdužnatělý, slabě plstnatý. Palisty jsou úzké, dobře vyvinuté.
Květy: Středně velké až velké, téměř ploché, korunní plátky jsou bílé, málo narůžovělé, eliptičné, s vybíhajícím středním žebrem, částečně prohnuté, okraje zvlněné, vzájemně se dotýkající nebo málo překrývající. Poupata po 5 – 6 v květenství, čistě růžová, bělavě žilkovaná, dlouze kulovitá. Kališní ušty jsou úzké, dlouhé, mírně nazpět ohnuté. Čnělky jsou pevnější, vzpřímené, blizny přečnívající přes úroveň prašníků.
Opylovací poměry: Dobrý opylovač, kvete středně pozdě. Vhodní opylovači: Parména zlatá zimní, Jonathan, James Grieve, Ontario, Starking Delicious, Matčino, Ananasová reneta. Má určitý sklon k samosprašnosti.

Znaky a vlastnosti plodu:

Tvar: Plochý až ploše kulovitý, nejširší uprostřed plodu, široce žebernatý, žebra nepravidelně rozdělená a zřetelná po celém plodu, příčný průřez je nepravidelně hranatý, podélný téměř souměrný. Tvarově jsou plody vyrovnané až velmi vyrovnané.
Velikost: Menší až střední, ve velikosti jsou plody středně až málo vyrovnané.
Slupka: Hladká, mírně mastná, tuhá, pevná, pružná. Základní barva světle zelená, později žlutá (místy zůstává stále nazelenalá), krytá souvislou červeně oranžovou barvou, líčko je na sluneční straně dosti výrazně tmavěji červené, krátce proužkované. Červená barva kryje 1/3 – 1/2 plodu. Lenticely jsou málo výrazné, malé, rozšířené po celém plodu.
Stopka: Středně dlouhá, tenká, pružná, zelená, mírně ohnutá, úroveň jamky přesahující. Stopečná jamka je úzká, středně široká, nepravidelná, naznačeně žebernatá, čistá, někdy šedozeleně rzivě paprskovitá.
Kalich: Uzavřený, malý. Ušty jsou kratší, na bázi široké, šedozeleně plstnaté, vzpřímené, málo nazpět ohnuté. Kališní jamka je široká, mělká, vroubená širokými, oblými žebry, jemně zvlněná, nepravidelná, kolem kalichu šedě plstnatá.
Dužnina: Žlutobílá, pod slupkou nazelenalá, křehká až jemná, šťavnatá. Po rozkrojení hnědne. Chuť je navinule sladká, později výrazně sladká, slabě aromatická, dobrá až velmi dobrá.
Jádřinec: Menší, široce srdčitý, nad střed plodu posunutý, pouzdra malá, s lesklými, málo popraskanými stěnami pootevřená do menší osní dutiny. Semena jsou dobře vyvinutá, šedohnědá, širší.
Doba zrání: Sklízí se nejpozději v druhé polovině října, plody dobře drží na stromě, nepadají. Konzumní zralosti dosahuje v prosinci a vydrží do dubna. Velmi dobře se skladuje, nevadne a nehnije.

Hospodářské vlastnosti: Plodnost: Raná, často plodí již ve školce, je velká, při dobré agrotechnice a řezu téměř pravidelná, jen málokdy vynechává, plody nasazuje po 2 na krátkém dřevě a tvoří shluky až chomáče plodů.

Vhodné tvary a podnože: Čtvrtkmen na semenáči nebo M 11, zákrsek na M 1, 2, vřetenovitý zákrsek na M 2 a 4. Pro husté spony je vhodná podnož M 9. Hodí se i pro přísněji tvarované ovocné stěny palmet.

Nároky na prostředí: Pěstuje se s úspěchem v I. – III. zóně, je dosti přizpůsobivá, žádá raději půdy lehčí, úrodné, ve středních až vyšších, ale chráněných polohách. Nesnáší stanoviště vlhké a uzavřené, kde často trpí rakovinou jabloní.

Odolnost: Strupovitostí a padlím trpívá středně, proti mrazům je středně odolná. Je náchylná na virové onemocnění zvané „plochovětvost“, která se projevuje sníženou plodností, špatným růstem až odumíráním větví a drobnějšími plody.

Schopnost k přepravě: Dopravu snáší dobře, příliš se neotlačuje ani v době konzumní zralosti.

Celkové zhodnocení

Přednosti: Velmi dobrá skladovatelnost, pozdní a dlouhá konzumní zralost, velká a pravidelná plodnost, vyhovující vzhled, dosti dobrá chuť plodů a možnost pěstování na intenzívních tvarech.
Nedostatky: Drobné, často nevyrovnané plody, značně vysoké % odpadu, rychlé stárnutí stromů a nejhorší je pak malá odolnost k virové chorobě „plochokvětost“ (která způsobuje dokonce i hynutí stromů), jen střední odolnost proti strupovitosti a padlí.

Poznámky

Wagenerovo patří do skupiny odrůd s nejslabším růstem a vysokou plodností, s dobře vyvinutým plodonosným obrostem. Stromky po vysazení rostou dosti nevyrovnaně a je nutný pečlivý výchovný řez, kterým sledujeme vyrovnání růstu koruny alepší rozvětvování. Plodnost nastupuje samovolně již během výchovného řezu, který postupně nahradíme řezem udržovacím. Při udržovacím řezu se hlavně věnujeme omezování květné násady řezem. Zmlazování na středně a slabě vzrostných podnožích může být každoroční, jemnější anebo i hluboké a lze jej provádět po delších etapách. Obojí způsob řezu snáší dobře. V údobí stárnutí stromů nebo u nemocných stromů se nám často nedaří stromy vyprovokovat k růstu ani silným zmlazením. Vyrostou jen 1 – 2 výhony na prodloužených větévkách a ostatní obrost dále stárne. Wagenerovo lze doporučit jen pro krátkodobé mladé výsadby do stáří 10 – 12 let, kdy dává nejkvalitnější sklizně bez velkých provozních nákladů. Za tímto účelem se osvědčily husté, pásové výsadby vřetenovitých zákrsků na podnoži M 9. Ve sponu 3 x 1,25 m se dá docílit až 200 q kvalitních plodů z 1 ha. Při poklesu kvality se zpravidla nevyplácí drahé a časté zmlazování a je lépe výsadbu zlikvidovat.
Wagenerovo doporučujeme pro zahrádky, kde zejména oceňujeme slabý růst, a dále pro krátkodobé výsadby vřetenovitých zákrsků v dobrých a úrodných půdách, kdy se neprojevují špatné vlastnosti spojené se stárnutím stromů. Tržně cennější je barevná mutace s označením Renwall. Ve školkách je třeba množit jen zdravé bezvirózní klony na bezvirózních podnožích.

Hlavní znaky pro rozpoznání: Habitus koruny, výhony, listy a pupeny, tvar plodů s velmi charakteristickým žebrováním.

Převzato ze stránky: http://www.sadarstvi.cz