Třešně a višně

Třešeň ptačí - Cerasus avium L. (syn. Prunus avium)

    Třešeň patří do čeledi Rosaceae – růžovitých. Původ třešně není doposud přesně znám. Podle pomologických znaků jako pevnost dužniny, barva a tvar plodů se třešně rozdělují do několika skupin.

1. ssp. – juliana L. – SRDCOVKY s měkkou dužninou a tenkou slupkou, s červenou až černou barvou plodů a šťávou barvící, převážně raně dozrávající.
2. ssp. – duracina L. var. melanocarpa L. – TMAVÉ CHRUPKY s dužninou tuhou a pevnou slupkou, se světle červenou až černou barvou plodů a šťávou barvící, zrající pozdně.
3. ssp. – duracina L. var. variegata L. – PESTRÉ CHRUPKY s barvou plodu žlutou až červenou.
4. ssp. – duracina L. var. leucocarpa L. – SVĚTLÉ CHRUPKY s barvou plodu žlutou.
5. ssp. – duracina L. x ssp. juliana L. – POLOCHRUPKY – s polotuhou dužninou.

     Třešně jsou diploidní (2n=16) většinou cizosprašné, v současné době se ve šlechtění třešní věnuje zvýšená pozornost šlechtění samosprašných odrůd a jsou již známi některé samosprašné odrůdy jako zahraniční ’Stella’, ’Sunburst’, ’Lapins’ a odrůda z domácího sortimentu ’Halka’. Některé odrůdy třešní jsou vzájemně inkompatibilní (např. skupina Karešova, Troprichterova a Van; další jsou Kordia a Granát).

    Třešeň je náročná na stanoviště zejména z hlediska citlivosti na mráz ve dřevě, květních pupenech a během kvetení. V podstatě je třešeň teplomilný druh (Hričovský a kol. 2001, Pomológia ). Nejvhodnější jsou polohy s nadmořskou výškou do 350 m/M s průměrnou roční teplotou 8 °C a s ročním úhrnem srážek okolo 650 mm. Spodní hladina vody pod 1,3-2 m. Půdy žádá hluboké, lehčí s dostatkem vápníku, nejlépe hlinitopísčité.

Obsahové látky: Energetická hodnota: 2680 kJ.kg-1, voda 822 g.kg-1, sacharidy 147 g.kg-1, vláknina 5 g.kg-1, lipidy 5 g.kg-1, vitamíny: C-kys.askorbová 94 mg.kg-1, E-tokoferol  2,6 mg.kg-1, PP niacin 3,1 mg.kg-1, kys. pantotenová 2,7 mg.kg-1, B1, B2, B6, minerální látky: K 2020 mg.kg-1, Cl 324 mg.kg-1, P 230 mg.kg-1, S 200 mg.kg-1, Ca 190 mg.kg-1, J 1,05 mg.kg-1, Na 49 mg.kg-1.

Podnože:

• generativní: P-TU-1, P-TU-2, P-TU-3, MH-KL-1;
• vegetativní: Colt, P-HL-A, -P-HL-B a P-HL-C;

Charakteristika intenzity růstu třešní: 

• slabě rostoucí: Sylvana;
• silně rostoucí: Burlat, Rivan, Kordia, Karešova, Halka, Aranka;
• středně rostoucí: Sam, Vanda, Van, Těchlovan, Napoleonova, Horka, Marta, Vilma;

    Pěstitelská technologie: Současné pěstitelské tvary (trendy) jsou založeny na výsadbě odrůd rostoucích na slabě vzrůstných podnoží jako P-HL-A, B, C a Colt (případně použití kmenotvorné vložky pro srdcovky a tm.chrupky se osvědčily višně např. Köröšská, Vackova ). Z používaných tvarů jsou to pak zejména vřetena, zákrsky a čtvrtkemy. Pro průmyslové využití plodů se vysazují čtvrtkmeny s minimální výškou 90 cm (pro použití setřásačů).      

    Pásové výsadby se vysazují ve sponu dle podnože a tvaru např. ČK na ptáčnici  7-8 x 6-7 m, zákrsek na podnožích  P-HL-A, B pak 5-6 x 3-5 m (hustota je od 180 – 666  ks/ha). Výška stromů by neměla přesáhnout 4-5 m, šířka pásů by měla činit 3,5 – 4 m.

    Stěnové výsadby vychází ze sponu (dle podnože) Colt  5-6 x 4-5 m, P-HL-A, B, C, 4-5 x 2-4 m. Výška stromů by měla činit max. 3,5 m, šířka 3,0 m a pracovní ulička min. 2,5 m. Hustota výsadby se pohybuje od 333 do 1 250 ks/ha. Plodnost třešní začíná dle podnože 3.-6. rokem. Životnost třešňových výsadeb je dnes 20-30 let (dříve se počítalo až 50-60 let).

Višeň - Prunus cerasus L.

Višeň patří stejně jako třešeň do čeledi Rosaceae – růžovitých. Je tetraploidní (4n=32), některé odrůdy jsou samosprašné např. ’Morela pozdní’, ’Morellenfeuer’, ’Fanal’, některé jsou naopak cizosprašné jako např. ’Vackova’, ’Ostheimská’, ’Královna Hortenzie’. Některé odrůdy mohou být částečně samosprašné. Ve výsadbách s cizosprašnými odrůdami je nutné umístit alespoň 4 včelstva na 1 ha u samosprašných postačí pro lepší opylení 1 včelstvo/ha. Poměr opylovačů ve smíšených výsadbách by měl být 1:3 až 1:5.  Kulturní odrůdy višně se rozlišují pomologicky podle vzrůstu stromu, tvaru a velikosti listu, tvorbu palistů a žlázek na řapících, především však podle vlastností plodů na:

• Višně pravé: ( Prunus cerasus L. subsp. eucerasus ), obvykle s menšími korunami a převisajícími větvemi, s menšími listy a palisty.
  • var. austera – kyselky: tvořící menší až malé koruny, s převisajícími tenkými větvemi, s plody barvy tmavočervené až černočervené, chuti navinulé nebo nakyslé a šťávy červené, BARVÍCÍ, s palístky na stopkách plodů.
  • var. caproniana – AMARELKY: tvořící menší koruny, s tenkými větvemi, s plody barvy světleji červené, pestré či žluté, chuti navinulé nebo kyselé a šťávy světle žluté, nebarvící
  
  
• Sladkovišně: kříženci třešní a višní (P. avium x P. cerasus), s korunou připomínající třešně a s většími listy.
• var. colorata – VLASTNÍ SLADKOVIŠNĚ: s plody barvy tmavočervené, s chutí navinule sladkou, šťávou červenou barvící.
• var: vitrina – SKLEŇOVKY: s plody barvy žluté nebo pestré, s chutí navinule sladkou, šťávou světle žlutou, nebarvící.

     Obsahové látky: Energetická hodnota: 2090 kJ.kg-1, voda 838 g.kg-1, sacharidy 126 g.kg-1, vláknina 7 g.kg-1, bílkoviny 8 g.kg-1, lipidy 4,4 g.kg-1, vitamíny: C-kys.askorbová 52 mg.kg-1, PP niacin 2,4 mg.kg-1, vit A 1,55 mg.kg-1, minerální látky: K – 1950 mg.kg-1, P – 250 mg.kg-1, Ca – 186 mg.kg-1, Mg – 133 mg.kg-1, S – 92 mg.kg-1, Cl - mg.kg-1, Na – 64 mg.kg-1.

    Višně jsou méně náročnější na stanoviště než třešně. Úspěšně se mohou pěstovat i ve vyšších polohách. Nejvhodnější jsou, ale polohy do 350 m/M s průměrnou roční teplotou okolo 8°C, suma srážek by měla dosahovat do 650 mm. Na půdy nejsou náročné, nevyhovují pouze zamokřené a těžké půdy. V kombinaci s podnoží typu mahalebka snáší dobře i sucho.

Podnože:

• generativní: P-TU-1, P-TU-2, P-TU-3, MH-KL-1;
• vegetativní: Colt, P-HL-A, -P-HL-B a P-HL-C;
• některé višně se mohou pěstovat jako pravokořenné např. odrůdy Morava a Bare;

   V praxi se u višní uplatňuje nejčastěji pásová výsadba čtvrtkmenů ( s výškou kmene 80 – 120 cm) ve sponu dle podnože 5-6 x 3-5 m, nebo zákrsky ve sponu 4- 4,5 x 2-3 m (na ptáčnici nebo mahalebce). Při sponu 5 x 3 m je hustota výsadby čtvrtkmenů 600 ks/ha. Plodnost višní začíná na mahalebce 3.-4. rokem. Životnost výsadeb trvá 20-25 let.